Třicet deka růží a důchodci bez erekce

Máme za sebou (nebo skoro za sebou) doslova našlapaný srpen. Prakticky každý víkend jsme absolvovali dvě vystoupení a u některých je rozhodně na co vzpomínat. Už jen Bystřice, která byla našlápnutá fanoušky, přinesla Danovi jednu nepříjemnost s autem. Horko těžko se náš kytarista ale do Bystřice nakonec dostal a po hodinovém setu předkapely Bageta už nic nebránilo tomu, abychom zapomněli na všechny starosti.

I nadcházející víkend byl dostatečně zajímavý, zvlášť, když jsem se v pátek před odjezdem do nýrské Palmy zastavil s Danem v Kauflandu, kde jsme chtěli naší fanynce, kamarádce a pořadatelce nýrských večírků Andrejce alias Gazelce koupit k narozeninám květinu. Ale… pošlete dva rockery pro kytky. Slečna v květinářství na nás asi dlouho nezapomene. Danovi padl do oka kbelík plný růží, na kterém byla cenovka 129,-. „To je za celej ten kýbl? Ňáký moc levný,“ váhal Dan. „A za jednu růži kilo dvacet? To je taky blbost,“ dodal. K pobavení zákazníků, kteří stáli ve frontě jsem prohlásil, že to bude asi na deka. „Slečno, ty kytky jsou na váhu?“ volal Dan na sympatickou prodavačku. „Ale chceme je v celku. My si je pak nakrájíme. A je to bez kostí?“ To už se bavilo celé květinářství. „To je zase ostuda, co?“ pousmál se Dan. Slečna nám nakonec vysvětlila jak to s cenou je. Nakoupili jsme a za dusivého smíchu odcházeli z květinářství. Na Palmě nám Gazi vysvětluje, že musíme končit v jednu, protože inkontinentní důchodci si minule stěžovali na hluk. Snažíme se vše dodržet, přesto po desáté hodině jako by se čas vrátil do dob minulých, kdy máničky rozháněla STB. Přijíždí neohrožení muži zákona a upozorňují na hluk už před půlnocí. Tím bychom chtěli vzkázat dědečkům, že za nulovou erekci nemůže síla aparátu, ale věk.

Druhý den odjíždíme do Strážova na hasičskou soutěž. Hrajeme na korbě náklaďáku, který je zajištěn klasickou paletou a i když se houpal jako Titanic, Franta si neodpustil oblíbené skákání. Publikum je zpočátku trochu chladné, ale pod rouškou tmy se spousta lidí odvázala a nevadil jim ani déšť. Končíme kolem jedenácté, kdy na řadu přichází noční hasičská soutěž. Shodujeme se, že začínat v 19 hodin jako tady ve Strážově, by bylo úplně nejlepší, nemuseli bychom pak absolvovat ty noční šichty. Ale kdo dnes přijde před sedmou do sálu?

Před sebou máme ještě jednu srpnovou akci, tentokrát v mém rodišti v Kolovči na Domažlicku.