Ještě než se pustím do popisování Butova, chtěl bych vás seznámit s další nákupní příhodou. Stejně jako v Kauflandu, kde jsme kupovali s Danem kytku pro Gazelku, i tentokrát z nás měla paní prodavačka Vánoce, tentokrát ovšem v hračkářství. Co dělali rockeři v hračkářství? Snadné vysvětlení. Piko slavil přírůstek do rodiny a jak se sluší a patří, museli jsme malé Pavlínce Buškové něco přivézt. S Danem jsem začal zmateně kroužit mezi regály. Vtom si nás všimla docela hezká prodavačka, a na otázku, co to bude, jsme řekli, ať nám z nejhořejšího regálu sundá velkého plyšového slona. „Ještě se tu rozhlídnem,“ říkám Danovi a vrhám se na Krtečka s malým batohem. „A co vzít panenku?“ koukal Dan do jiného z regálů. „Když ona má takový zlý oči,“ říkám a prohlížím si panenku, která nemá daleko do Chuckyho z kultovního hororu. To už se naší přítomností bavila půlka hračkářství.
Mezitím ovšem slečna uklidila slona zpět do regálu a odnesla štafle. „Tak my si asi vezeme toho slona,“ říkám a chci si štafle raději přinést sám, protože se nemůžu zbavit pocitu, že jsem tu za největšího prudu. „To je dobrý já si je zase přinesu,“ opáčila prodavačka. „Nebo vás Zdenda vezme na suchýho koně,“ pousmál se Dan. „Na suchýho koně? To ještě neznám,“ zapřemýšlela prodavačka. Napadlo mě, jestli chce toho suchýho koně vyzkoušet nebo pátrá v paměti, zda při někdejším pročítání jistých rubrik v Bravíčkách a Dívce jí něco uniklo. Zkrátka zábava jak má být. Aby Piko coby trojnásobný tatík nezůstal neobdarován, ke slonovi jsme přibalili lahev Jacka Daniela. Tady už byl výběr jistější, přece jen k hranaté flašce, bez které se nikam nehnul třeba Jim Morrison nebo Lemmy Kilmister, máme blíž než k plyšovým zvířátkům.
Je to opravdu ostuda, jak tahle rubrika stagnovala. Bohužel nedostatek času a mnohdy i chuti kvůli nejrůznějším okolnostem způsobil neaktuálnost téhle rubriky. Ale… v mém životě nastalo několik příjemných změn, takže teď se s chutí pustím do práce a v rubrice Po stopách UV už budete s určitou pravidelností nacházet nejrůznější příhody z našich akcí. Bohužel rubrika stála necelý rok a to je opravdu hodně zážitků. Takže se to budu snažit alespoň shrnout a informovat vás o těch nejdůležitějších.
Kdo z vás navštívil některou z našich kostýmových akcí, určitě nepřehlédnul žiletkami upravená saka, kterými jsme na maturitním plesu SPŠ Klatovy oslnili i majitele značkových konfekcí. V podobném duchu se pak nesl i silvestr na Střelnici, který stejně jako jiné akce
nezklamal. Nesmím zapomenout ani na veselou akci Střelnice má středisková, kde jsme zase na sebe vzali role vidláků. Poslední kostýmové vystoupení, které jsme zařadili do archivu, bylo výročí potopení Titanicu, a kdo se téhle akce nezúčastnil, tomu určitě nemusím vysvětlovat, co jsme měli na sobě. Jak říkám, za ten necelý rok se toho odehrálo poměrně dost.
Příštím podrobnějším příspěvkem bude vystoupení v Butově, což byl po delší době náš časově náročný výlet.